Festival MÁME RÁDI BAROKO

Poplatek za účast na přehlídce Máme rádi baroko:

• jednotlivá osoba 300,- Kč

• soubor 2 a více členů 500,- Kč

Platba předem do 8. 3. 2024 na účet: 2856731002/5500 (Raiffeisenbank)

Variabilní symbol: 21032024

Text pro příjemce: baroko – jméno a příjmení

V případě neúčasti se účastnický poplatek nevrací.

Poplatek za účast na interpretačních kurzech staré hudby: 600,- Kč/ za lekci (45 minut)

Platba předem do 8. 3. 2024 na účet: 2856731002/5500 (Raiffeisenbank)

Variabilní symbol: 99992024

Text pro příjemce: baroko kurzy – jméno a příjmení

Narodil se v roce 1964. Studoval na Pražské konzervatoři (hra na flétnu a na klavír), na Akademii múzických umění v Praze (obory operní režie, dirigování a hra na cembalo) a na Vysoké škole v Utrechtu (hra na cembalo a provozovací praxe staré hudby). K jeho pedagogům patřili mj. Helmut Rilling, Johann Sonnleitner a Kenneth Gilbert. Jako asistent režiséra a dirigenta spolupracoval mj. s Bohumilem Gregorem, Davidem Radokem (Národní divadlo v Praze) či Arnoldem Östmanem (Zámecké divadlo v Drottningholmu). Již během studií dirigoval symfonické orchestry a současně se věnoval operní režii (Mozartova Figarova svatba, aktovky Bohuslava Martinů a Bendův Lazebník sevillský v divadle DISK, Gaglianova Dafné na barokním festivalu ve Valticích, Lortzingova Zkouška na operu v České televizi). Jako dirigent si zaslouženou pozornost získal pohotovým záskokem ve Smetanově Prodané nevěstě při hostování Národního divadla v Bratislavě (1993) nebo českou premiérou Scarlattiho oratoria Agar (interpretace na staré nástroje) na festivalu Starý zákon v umění (1995). V sezoně 1996/1997 přijal nabídku opery v Göteborgu, kde nastudoval a dirigoval Rossiniho operu Cesta do Remeše, která byla kritikou označena za jednu z nejlepších inscenací posledních dvaceti let. V červnu 1998 spoluinscenoval s režisérem J. A. Pitínským Purcellovu operu Dido a Aeneas v plzeňském divadle (se souborem Musica Solutaris), která byla kritikou vyhlášena inscenací roku 1998. V sezoně 2000/2001 nastudoval v Göteborské opeře Rossiniho Lazebníka sevillského. V letech 1999-2004 byl Vojtěch Spurný stálým dirigentem Státní opery Praha. V sezoně 2002/2003 zde zastával funkci uměleckého šéfa a dnes je v tomto divadle stálým hostujícím dirigentem. Během svého působení zde nastudoval či přestudoval 8 operních titulů. Intenzivně se věnuje také koncertní činnosti – jako hráč na klávesové historické nástroje i čtvrttónový klavír. Se souborem barokních nástrojů Musica Salutaris, jehož je uměleckým vedoucím, uvedl v roce 2000 v zámeckém divadle v Litomyšli českou premiéru první dochované opery Jacopa Periho Euridice. Průběžně pracuje na nahrávce kompletního ročníku Telemannových kantát pro Český rozhlas. Od roku 1999 Spurný trvale spolupracuje s Českou komorní filharmonií a od roku 2003 je jejím hlavním dirigentem. Od roku 1991 působí každoročně též na mistrovských kurzech Ticino Musica ve Švýcarsku (cembalo, klavírní spolupráce, operní kurz, vedení operního studia). Jako klavírista se po boku mezzosopranistky Dagmar Peckové zúčastnil mistrovských kurzů v rámci Schleswig-Holstein Musikfestival. V současné době působí jako hostující dirigent Jihočeské filharmonie a pedagogicky působí na Církevní konzervatoři Německého řádu v Opavě, jako vyučující hry na cembalo a orchestrální hry.

Barbora Hulcová se zabývá hrou na historické loutnové nástroje. S oblibou doprovází zejména lidský hlas v drobnějších formách, přičemž se nechává inspirovat propojením slova a hudby, svoji instrumentální linku citlivě přizpůsobuje zpívanému textu a vokální partie prokládá instrumentálními mezihrami. Dále je aktivní hráčkou jak sólového repertoáru, tak i bassa continua v malých i velkých ansámblech.

Barbora Hulcová se narodila v Praze. Po dokončení hudebního gymnázia ve třídě Václava Kučery absolvovala v oboru klasická kytara na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Loutnovým nástrojům se začala věnovat nejprve soukromě pod vedením Jana Čižmáře, u něhož později započala svá studia na Janáčkové akademii múzických umění v Brně. Ve studiích dále pokračuje na Staatliche Hochschule für Musik Trossingen ve třídě Rolfa Lislevanda a své hudební vzdělání prohlubuje také na Schola Cantorum Basiliensis pod vedením Juliana Behra a Petera Crotona.

Pravidelně se účastní mezinárodních kurzů (ve třídách Paula O´Detta, Nigela Northe, Joachima Helda, Michaela Fieldse, Christiana Gutiérreze, Evangeliny Mascardi a dalších), je členkou mnoha souborů (Ensemble Rosa Mystica, Vox Clamans, Ensemble Vergissmeinnicht) a podílela se na natáčení řady CD. Při spolupráci s Ensemble Phoenix Munich doprovodila na koncertě Dame Emmu Kirkby a Joela Frederiksena. Jako člen orchestru Czech Ensemble Baroque natočila CD hudby F. I. A. Tůmy s Andreasem Schollem a se stejným programem vystoupila také na Pražském jaru. V tomto roce se představila jako sólistka na festivalu Concentus Moraviae. S duem Ensemble Vergissmeinnicht (Antje Becker - traverso, Barbora Hulcová - theorba) byla vybrána do finále soutěže Early Music Young Ensemble Competition 2018 v Londýně a k účasti na International Young Artist’s Presentation v Antverpách (2019). Opakovaně se zúčastnila prestižních kurzů a následných koncertních turné souboru Hanse Ensemble, s nimiž pod vedením Manfreda Cordese také natočila CD. Dále pravidelně vystupuje na festivalu Trigonale v jižním Rakousku. V České Republice spolupracuje kromě komorních uskupení s již zmíněným Czech Ensemble Baroque a příležitostně se soubory Collegium Marianum a Capella Mariana.

Moničina letošní sezóna začala v Markraběcím divadle v Bayreuthu, kde zaskočila jako Teodata v Händelově Flaviovi na festivalu Bayreuth Baroque. Pokračovala úspěšným prosincovým provedením Rossiniho Cenerentoly (Tisbe) v pražském Obecním domě. V letošní sezóně ji čeká 3. žínka v Rusalce a Sascha v nově komponované opeře Here I am, Orlando Lubicy Čekovské, obojí v produkci ND Brno.

Na českém operním jevišti debutovala v roce 2017 rolí Mrs. Quickly (Falstaff) ve Slezském divadle Opava. V sezoně 2018/2019 debutovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě v rolích Kněžny (Sestra Angelika) a Zity (Gianni Schicchi) a také Staré Slovenky (Osud). V Teatro Verdi v Terstu se v roli Mrs. Baggot podílela na mezinárodním provedení Brittenovy opery Kominíček (2016). V říjnu 2021 se představila v Bergenské národní opeře jako Třetí žínka (Rusalka) v inscenaci španělské divadelní skupiny La Fura dels Baus, v únoru 2022 debutovala v Národním divadle Brno v roli Bradamante (G. F. Händel: Alcina) a v březnu se zúčastnila uvedení této inscenace v Opéra Royal du Château de Versailles. V červnu 2022 se probojovala do semifinále Mezinárodní pěvecké soutěže Stanislava Moniuszka ve Varšavě. V sezoně 2022/23 vystoupila v pražském Rudolfinu s Českou filharmonií pod taktovkou Semjona Byčkova jako Třetí žínka (Rusalka) a v Národním divadle moravskoslezském jako Kastelánka (J. Křička: Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší) a Barbara / Sofie Petrovna (H. Krása: Zásnuby ve snu). V roce 2023 debutovala ve Wagnerově Parsifalovi (2te Knappe a Stimme aus der Höhe, pod taktovkou Edwarda Gardnera s Bergenskou filharmonií) a vrací se do bergenské inscenace Dvořákovy Rusalky jako Třetí žínka.

Intenzívně se věnuje interpretaci staré hudby, spolupracuje se soubory jako Collegium 1704, Czech Ensemble Baroque, Hof-musici a Ensemble Damian, hostovala na festivalu Oude Muziek v Utrechtu s Ensemblem Tourbillon. V zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově vystoupila mj. jako Curtio (Antonio Giannettini: Claudio Nerone) a Timante (J. A. Hasse: Demofoonte), za kterou byla šířeji nominována na prestižní cenu Thalie 2019. Na Olomouckých barokních slavnostech se představila jako Gloria (Vivaldi: La Gloria e Imeneo) a Giove (Karl Ditters von Dittersdorf: Il Tribunale di Giove), pro letní stagionu ve švédské Vadsteně nastudovala roli Ascalaxe (Telemann: Orfeo). Věnuje se také propagaci klasické písně ve spolu Lieder Society.

Monika Jägerová studovala zpěv soukromě u Pavly Zumrové a poučenou interpretaci staré hudby u Ireny Troupové. Zúčastnila se mistrovských kursů u Emmy Kirkby v Dartingtonu, Chantal Santon Jeffery a Dedy Cristiny Colonny (Akademie Versailles), Markéty Cukrové či Lorenza Charoye (Letní škola staré hudby Valtice). Studovala také housle na Konzervatoři Jana Deyla v Praze, hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením na hudbu 17. a 18. století a kulturní analýzu hudby. Pokračuje v doktorském studiu na Universität Leipzig v grantovém ERC projektu se zaměřením na historii opery a politické reprezentace v Habsburské monarchii v 19. století.